O mně

Jmenuji se Jitka Kloiberová a jedním z mých největších koníčků je přetváření věcí.

 

 

Nejoblíbenější hra 

Kam mi paměť sahá, už v dětství jsem byla taková. Nejoblíbenější hra byla na prolézání půdy a stodol, šrotišť a sběrných dvorů. Tam bylo zajímavých věcí!

 

Často jsem viděla poklad i tam, kde ostatní viděli jen nepotřebné krámy.

Sbírala jsem různé předměty, obrázky, látky, vše co mne inspirovalo. A neměla to srdce se s nimi rozloučit. Vždyť se přece ještě můžou hodit! Zároveň jsem sentimentální typ. Nedokážu se zbavit věcí, které mi připomínají krásné vzpomínky. Místo třídění jsem vždy nakonec vše jen přerovnávala a organizovala. A pak mi to došlo.

 

Vždyť já je nemusím vyhazovat!

Mohu si nechat co chci, pokud tomu najdu nějaké praktické využití. A tak jsem začala přetvářet ty své poklady na něco užitečného.

 

Mou vášní se postupně stalo vymýšlet další a další možnosti, na co se ta která věc nebo materiál dají znovu využít.

 

Zvláštní příběh

Je to tak dva roky, kdy jsem byla na jedné z přednášek. Zaryl se mi tam do paměti zvláštní příběh. Byl o chlapci, který dostal opět ty stejné dárky jako loni. A to proto, že si je ještě nerozbalil. Od toho dne jsem si začala více všímat toho, co už v životě mám a nevyužívám to, nebo to nevyužívám naplno. A začala jsem si ty mé „dárky“ zapisovat.

 

A pak jednou...

Zrovna jsem v diskuzi radila jednomu klukovi. Chtěl vyhodit zbytky materiálů, které měl doma. A mne to přišlo škoda. Viděla jsem, co by se z toho dalo vyrobit. A také, že by si tím mohl přivydělat. Přece jen, byl ještě student, to se každá koruna hodí. :-) Tehdy jsem zahlédla na nástěnce svůj seznam a...

...vše do sebe zapadlo.

Jeden můj oblíbený český autor, pan Tomáš Hajzler, tomu říká důlek. Popisuje člověka jako kuličku, která se valí životem. A ta buď zapadne tam, kde je jí dobře, nebo ne. Důlek vnímá jako průsečík tří věcí. Toho, v čem jste dobří, co vás opravdu baví a co je pro lidi užitečné.

 

A já v tu chvíli věděla, že to je to ono. Cítila jsem, že to je přesně to moje místo.

Vždyť přece je hromada lidí, kteří, tak jako já, shromažďují věci, které chtějí ještě někdy nějak využít. A stále čekají na ten správný nápad. Právě těm já mohu pomoci.

 

Proto jsem nyní napsala svůj první e-book - Neminimalista aneb jak využít harampádí.

 

Ráda totiž pomohu ostatním „sběratelům“ dokázat sobě i okolí, že se to naše „harampádí“ opravdu může ještě někdy hodit. :-)